Extracelulární adenozin (Ado) funguje jako stresová signální molekula. Dříve byl považován za jakýsi obranný metabolit s obecnými ochrannými účinky na tkáně. Prodloužená signalizace adenosinem však u chronických onemocnění může poškození tkáně zhoršit. Podrobné studie nervového systému u savců ukazují, že při nízkém stupni poškození udržuje Ado životaschopnost buněk, kdežto při větším poškození...
Vědci z Entomologického ústavu prozkoumali infekci bakterií Wolbachia u modrásků rodu Aricia a Pseudophilotes (Lepidoptera: Lycaenidae).
Biologické centrum AV ČR spustilo ve spolupráci se společností dm drogerie markt nový web podkurou.cz. Interaktivní portál si klade za cíl shrnout to nejpodstatnější o životě kůrovců a informovat širokou veřejnost – od dětí až po dospělé – o problémech s nimi spojených.
Je nepochybné, že drozofila je schopna zaznamenávat stresové situace a následně na ně odpovídajícím způsobem reagovat. Může však cítit také libost? Současný stav znalostí o tomto fenoménu shrnuje naše review.
Eusociální druhy hmyzu, jako jsou včely, mravenci či termiti, nabízí vynikající systém pro výzkum stárnutí.
Předení hedvábných vláken, tradičně spojované s larvami bource morušového, je u hmyzu řádu Lepidoptera poměrně běžným jevem. Kokony a ochranné skrýše tvoří i primitivní druhy jako je mol šatní (Tineola bisselliella), avšak složení hedvábí bylo doposud zkoumáno převážně u odvozenějších druhů.
Vědci z Entomologického ústavu prozkoumali biogeografickou strukturu čtyř holarktických druhů motýlů, momentálně osidlujících rozdílné biotopy
Významné ocenění získal Martin Volf z Biologického centra Akademie věd ČR za svůj výzkum vztahů mezi rostlinami a hmyzem. Na konci letošního roku mu byla udělena Cena Josefa Hlávky, která je určena pro talentované vysokoškolské studenty a výjimečné mladé badatele z Akademie věd ČR do 33 let jejich věku. Pro Biologické centrum AV ČR je to již druhé letošní ocenění od Nadace Josefa Hlávky, v září...
Larvy čolků a šídel jsou odvěcí nepřátelé. Jak se mění jejich přirozené chování v důsledku klimatických změn zkoumali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Biologického centra AV ČR. Překvapivě se ukázalo, že reakce modelových druhů jsou v protikladu: zatímco larvy šídel (predátor) v teple zrychlují svůj pohyb i aktivitu, larvy čolků (kořist) se pohybují méně a pomaleji – navzdory...
Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů v tropech? Do zodpovězení těchto základních, byť stále neprobádaných otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR (BC...
