Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích,...
Hmyz se proti mikrobům brání pomocí účinných přírodních látek – a právě ty mohou inspirovat nové antimikrobiální materiály pro zdravotnictví, například obvazy či náplasti. V projektu AIIC – Antimikrobiální povrchové úpravy inspirované přírodními produkty hmyzu vyvíjíme nové typy antimikrobiálních povlaků pro zdravotnické materiály a zařízení. Tyto povlaky využívají látky přirozeně se...
Prohlubující úbytek biologické rozmanitosti má přímé dopady na dostupnost vody, potravin, zdraví obyvatel i ekonomickou stabilitu společnosti. Akademie věd České republiky proto na tyto jevy reaguje – spouští pětiletý výzkumný program Krize biodiverzity, jehož cílem je posílit roli vědeckých poznatků v rozhodování státu a ve veřejné debatě o budoucí stabilitě české krajiny a kvalitě života.
Oteplující se klima narušuje jemnou rovnováhu v přírodě. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu. Špatná zpráva je to i pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci....
Významný český entomolog Karel Sláma (1934–2026) zemřel náhle v sobotu 10. ledna 2026 ve věku 91 let. Dlouholetý pracovník Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR patřil k nejvýraznějším osobnostem světové fyziologie hmyzu. Proslavil se objevem tzv. „paper factoru“, prvního přirozeného analogu juvenilního hormonu, k němuž dospěl během stáže na Harvardově univerzitě v 60. letech. Jeho...
Staré stromy, zejména duby, jsou klíčem k zachování přírodní rozmanitosti našich lesů. Poskytují totiž útočiště tisícům vzácných a ohrožených druhů. Právě na jednom z takových stromů se po více než sto letech podařilo vědcům objevit lesknáčka dubového (Pityophagus quercus), jednoho z nejvzácnějších evropských brouků. Dosud byl znám z několika ojedinělých, převážně historických nálezů z jižní...
Dosud nejrozsáhlejší soubor genomů termitů vytvořil mezinárodní tým vědců se zásadním přispěním výzkumníků z Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zmapovali 45 genomů termitů a 2 genomy švábů, čímž celkově zvýšili počet dostupných kvalitních genomů termitů přibližně šestinásobně. Výsledky výrazně rozšiřují naše chápání evoluce, biologie a ekologického úspěchu jedné z nejvýznamnějších...
Biologické centrum Akademie věd ČR, v. v. i., vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozhodnutím vlády snížit prostředky určené na výzkum, vývoj a inovace o 790 milionů Kč a převést je na jiné výdajové položky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Usnesení vlády České republiky č. 914/2025 z 19. 11. 2025). Jen Grantové agentuře ČR (GA ČR), která představuje zásadní pilíř financování...
Volně dostupné genomy se používají k řešení evolučních otázek, informování ochrany přírody a zlepšování regulace škůdců potravin po celém světě. [
Tradičně poslední listopadovou sobotu se konal již jedenáctý ročník volejbalového turnaje Biologického centra. O trofej se utkaly čtyři týmy hráčů z vědeckých ústavů Biologického centra: Parazitologický ústav, Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav a tým Technickohospodářské správy, posílený hráči z Ústavu půdní biologie a biogeochemie. Všechny týmy podávaly vyrovnané výkony a hra byla...
_luke-lythgoe_wellcome-sanger-institute.jpg "1 000 GENOMŮ MOTÝLŮ PRO VÝZKUM EVOLUCE, ODOLNOSTI VŮČI KLIMATICKÝM ZMĚNÁM A ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ SE ŠKŮDCI")
