Tůně, jezírka a malé rybníčky vznikají v krajině čím dál častěji. Ne všechny se však stanou přínosem pro ochranu přírody. Odborný seminář s tímto aktuálním tématem pořádají v pondělí 31. 8. Calla, Přírodovědecká fakulta JU a Biologické centrum AV ČR.
Některé zásahy v lesích mohou podpořit biodiverzitu, neboli přírodní rozmanitost. Třeba vytvářením takových podmínek pro rostliny a živočichy, aby se jim dařilo ve světlých lesích. Jiné zásahy zase pomáhají stromům lépe zvládat sucho. Právě s takovými opatřeními pomáhali dobrovolnice a dobrovolníci v lesích na Volyňsku.
Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil...
Biologické centrum AV ČR potvrzuje svou silnou pozici v českém i evropském výzkumném prostoru. Podle aktuálních dat Technologického centra Praha patří mezi nejúspěšnější české instituce v získávání prestižních evropských grantů z programu Horizont Evropa i z grantových schémat Evropské rady pro výzkum (ERC).
V nakladatelství Academia právě vychází nová popularizační publikace Hmyzí tváře / Insect Faces, která představuje fascinující svět hmyzu prostřednictvím unikátních snímků z nejmodernějších mikroskopů. Kniha vznikla pod vedením autorského kolektivu vědců z Biologického centra AV ČR a propojuje vědu, moderní zobrazovací technologie a umění. Slavnostní křest publikace se uskuteční 23. června 2026...
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků....
Nečekaného vetřelce odhalil nový výzkum v 10 milionů let trvajícím soužití mravenců a tropických stromů. Mezinárodní tým vědců z Queen Mary University of London, Royal Botanic Gardens Kew, Biologického centra Akademie věd České republiky a dalších institucí zjistil, že dravé samotářské vosy začaly obsazovat duté větve stromů rodu Macaranga. Tyto struktury si přitom strom vyvinul specificky k...
Hlavní příčinou plošné kůrovcové kalamity v období 2015-2023 byly extrémní sucha a nadprůměrné teploty jako projevy klimatické změny. V tomto období odumřelo zhruba 20 % smrků a kalamita za sebou zanechala ekonomické škody v řádech desítek miliard korun. Kůrovcová kalamita se stala impulzem pro vznik odborné publikace přinášející nové, provozně vyzkoušené poznatky a zkušenosti, jak podobným...
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích,...
Hmyz se proti mikrobům brání pomocí účinných přírodních látek – a právě ty mohou inspirovat nové antimikrobiální materiály pro zdravotnictví, například obvazy či náplasti. V projektu AIIC – Antimikrobiální povrchové úpravy inspirované přírodními produkty hmyzu vyvíjíme nové typy antimikrobiálních povlaků pro zdravotnické materiály a zařízení. Tyto povlaky využívají látky přirozeně se...
-(autor-marek-vojtisek.jpg "Velké motýlí stěhování: Každý desátý denní motýl už změnil své rozšíření")
