Jak se vypořádávají motýli s vysokou teplotou? Vědci při studiu 29 druhů motýlů v Británii odhalili, že ve schopnosti udržovat vhodnou tělesnou teplotu jsou u různých druhů významné rozdíly. Motýlům, kteří se nejvíce spoléhají na vyhledání stinného místa, aby se ochladili, nejvíce hrozí úbytek populace. Výsledky studie naznačují, jaký dopad by změna klimatu mohla mít na společenstva motýlů, a...
Věřili byste, že můžete v mikroskopu spatřit duchy? Pokud k fotografování použijete nejvýkonnější mikroskopy, fantazii se meze nekladou. Ostatně, přijďte se přesvědčit na výstavu "Galerie v mikroskopu", kterou připravilo Středisko mikroskopie a histologie Entomologického ústavu BC AV ČR.
Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.
Standardizovaný unikátní sběr bezobratlých z celých kusů lesa přes několik kontinentů ukázal, že různé skupiny býložravého a masožravého hmyzu jsou podobně limitovány zdroji, aniž by si významně vzájemně konkurovaly v prostoru korun jednotlivých stromů.
Letos již dvanáctým rokem dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po celé léto monitorují populační dynamiku dvou krkonošských vysokohorských okáčů – okáče rudopásného (Erebia euryale) a horského (E. epiphron). Dlouhodobé sledování má odhalit reakce vysokohorských motýlů na meziroční změny počasí i na globální oteplování.
Červencové číslo časopisu Nature Communications přináší výsledky unikátní kompilace 161 dlouhodobých časových řad pokrývajících 6,200 suchozemských a vodních druhů z 21 evropských zemí.
Pískovny se v člověkem ovlivněné krajině stávají oázami plnými života, ukazuje společný projekt vědců a ochránců přírody. Řada druhů dříve obývajících rybníky, tůně či mrtvá ramena řek začala druhotně osidlovat tůně v pískovnách. Můžeme tam tak najít nejen poměrně běžné druhy, ale i živočichy vzácné a ohrožené, kteří z krajiny rychle mizí. Aby z pískoven tyto druhy nevymizely, je potřeba čas od...
Symbiotické bakterie často upravují vlastnosti svých hmyzích hostitelů. Tuto otázku jsme otestovali pomocí modelového organismu mšice kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum) a její symbiotické bakterie rodu Spiroplasma.
Tři výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra ocenila Akademie věd ČR prestižním oceněním. Andrea Bednářová, Jan Klečka a Tomáš Korytář obdrželi v úterý 23. června 2020 v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Letos Prémii získalo celkem 22 mladých...
Článek v Biological Reviews vyzdvihuje význam mravenců a termitů pro ekosystémové procesy a shrnuje dostupnou literaturu popisující vzájemné vztahy mezi těmito dvěma skupinami hmyzu. Draví mravenci jsou patrně schopni významně regulovat populace termitů a tím pádem i ovlivnit rozklad rostlinné organické hmoty.
