Tři výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra AV ČR získaly prestižní ocenění, Prémii Otto Wichterleho. Na dnešním slavnostním ceremoniálu v Lannově vile v Praze si ji převzali Pável Matos-Maraví, Anzhelika Butenko a Martin Volf. Akademie věd ČR toto ocenění uděluje každoročně vybraným perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve...
Schopnost najít a zajistit si potravu je jedním ze základních kritérií pro přežití jedince u zvířat. Hmyzí rozkládači hledají své potravní zdroje skoro výhradně pomocí čichu. Díky tomu mohou být dokonce podvedeni při hledání potravy rostlinami, které napodobují volatilní organické látky standardně uvolňované potravními zdroji hmyzích rozkladačů (např. trus). Během rozkladu potravních zdrojů...
Jepice (Ephemeroptera) představují velmi starobylou skupinu hmyzu. V rámci výzkumu, jehož výsledky byly nedávno zveřejněny, jsme se zabývali zkamenělinami prvohorních jepic z období permu.
Sladkovodní biotopy často zahrnují několik různých prostředí: volnou vodu, dno a příbřežní části s bohatou vegetací. Každé z těchto prostředí je charakterizováno jiným místním společenstvem, které závisí na jiných zdrojích energie. Zatímco organismy ve volné vodě jsou malé a je pro ně typický rychlý obrat biomasy, fauna dna zahrnuje větší organismy a pomalejší obrat biomasy. Předchozí výzkumy...
Lidstvo hovoří více než 7 000 jazyky. Většina jazyků má jen nevelké počty mluvčích, nejčastěji v tropických oblastech. Papua-Nová Guinea (PNG) je s devíti miliony lidí a 850 jazyky lingvisticky nejbohatší zemí světa. Alfred Kik, novoguinejský doktorand z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR, otestoval se svými spolupracovníky více než 6 000 středoškoláků z PNG hovořících 392 jazyky...
V dalším díle pořadu Život je věda od Jihočeské televize se podíváme za vědci z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli i čeští vědci: dr. Ondřej Mottl z University of Bergen, bývalý zaměstnanec našeho Entomologického ústavu, a doc. Petr Kuneš z katedry botaniky PřF UK.
Různá vodní prostředí se liší množstvím a typem struktur, které vodním živočichům poskytují životní prostor a úkryty, ale také tvoří překážky. Patří mezi ně vodní rostliny, ponořené kmeny a větve stromů nebo (umělé) korálové útesy. Tyto struktury jsou v rámci managementu často odstraňovány nebo naopak přidávány, například v rámci protipovodňových nebo revitalizačních opatření. Výsledné změny...
Návrat velkých býložravců do vybraných území se stále víc prosazuje jako finančně efektivní přístup k péči o přírodní stanoviště závislá na pravidelných narušováních a ohrožená sukcesními změnami. Užitečnost tohoto přístupu pro ochranu biodiversity hmyzu jsme testovali na příkladu denních motýlů v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, kam byli roku 2015 vysazeni divoký kůň (Exmoorský...
Reprodukční jedinci eusociálního hmyzu jsou obdařeni obdivuhodnou dlouhověkostí. Délka jejich života významně překračuje délku života nereprodukčních členů kolonií, jako jsou dělníci a vojáci, či délku života soliterního hmyzu. V této studii jsme testovali možnou korelaci mezi aktivací telomerázy a délkou života termitích kast.
.jpg "Globální vegetační změny se zrychlují nejvíce za posledních 18 000 let")
