Datum: 03.08.2021

Odborníci bojují za záchranu modráska černoskvrnného

Detailní výzkum výskytu krále valašských motýlů – pro místní přírodu ikonického, přitom ale kriticky ohroženého modráska černoskvrnného – probíhá na území okresu Vsetín. Mapování provádí tým entomologa Muzea regionu Valašsko Lukáše Spitzera ve spolupráci s kolegy z Entomologického ústavu BC AV ČR. Pomoci může i veřejnost.

Pro běžného laika je modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) nejspíš jen roztomilý motýlek, kterých jsou na každé louce stovky. Od běžných modrásků se ale odlišuje jak velikostí (je to náš největší modrásek), tak i výraznými černými skvrnami na líci křídel. Odborníci také vědí, že jde o zásadní druh, který ukazuje správné fungování přírody kolem nás. V minulosti býval na území České republiky značně rozšířený, nyní se ale nachází v nejvyšší kategorii na Červeném seznamu ohrožených živočichů. Předchozí výzkumy ukázaly, že ochrana tohoto druhu není samoúčelná. Správnou péčí o tohoto nádherného modráska pomůžeme i desítkám jiných druhů hmyzu a rostlin, které mají podobné nároky, a tím i přírodě.

Hlavní tuzemskou baštou celoevropsky chráněného modráska černoskvrnného je Valašsko, přesněji údolí Horního Vsacka. Tato oblast je z hlediska tohoto druhu významná i z evropského hlediska. Hlavní roli hraje poloha, způsob hospodaření v krajině a také výskyt správných druhů mravenců. „Modrásek vyhledává výhřevné, k jihu či západu obrácené svahy, které jsou paseny ovcemi, případně i koňmi a krávami. K životu ale potřebuje jen mírnou pastvu, intenzivní pastva jej decimuje. Nutná je také přítomnost závětří u keřů či mladých stromků, vysoké rozlohy krátkostébelných ploch s mateřídouškou a bohatou nabídkou nektaru. A nakonec červení žahaví mravenci z rodu Myrmica, kteří nechtěně sehrají v určitě fázi vývinu roli adoptivních rodičů. Mravenčí dělnice si totiž přinášejí vylíhlé housenky, které jim díky speciálnímu sekretu voní, do mraveniště. Tam je ochraňují a živí a housenky se jim odvděčují tím, že žerou jejich vlastní larvy. Mravenci na ně začnou útočit až po jejich přeměně na motýly. To už ale v drtivé většině případů stačí čerství motýli odletět,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Lukáš Spitzer.

Modrásek černoskvrnný je označován za krále valašských motýlů. Foto Miroslav Koukal

Při prvním komplexnějším mapování, které proběhlo v letech 2005–2010, vědci na Horním Vsacku objevili 140 kolonií modráska černoskvrnného. „Výsledky byly nad očekávání, na druhou stranu parametry o vegetaci a hospodaření nevěštily příliš dobré vyhlídky. Proto jsme v letošním roce přistoupili k ověření aktuálního výskytu modráska,“ sdělil Spitzer.

Dosavadní čísla ukazují, že bude počet potvrzených a též nově objevených kolonií vyšší, než při posledním výzkumu. I když to lze z části přičíst detailnějšímu způsobu mapování, vypadá to, že Valašsko zůstává pro modráska nejoblíbenějším místem k životu. Nejsilnější populace nyní žije na Halenkově (údolí Dinotice a Lušová), v Novém Hrozenkově (na Babínku a Vranči) a jižních svazích města Karolinka. Zřejmě díky teplejšímu počasí narostly i počty kolonií ve vyšších nadmořských výškách ve Velkých Karlovicích nebo Dolní a Prostřední Bečvě. Na druhou stranu modráska už stěží uvidíte v obcích Janová, Ústí u Vsetína či Hovězí. „Důvod je jednoduchý – z krajiny prakticky zmizela malá stáda ovcí, a když už tu nějaká jsou, pasou se většinou na pro modráska nevhodných svazích nebo louku spásají až příliš intenzivně,“ řekl Spitzer. Zhoršil se i stav mnoha sledovaných lokalit. „Většinou se proměnily ve vzrostlý les nebo křoví. Jen u několika málo došlo ke zlepšení, buď vhodnou péčí vlastníka nebo vyčištěním ploch za pomoci peněz z grantových či dotačních zdrojů,“ doplnil Spitzer. 

Mapování výskytu ikonického modráska na Valašsku bude probíhat do poloviny srpna, kdy končí jeho doba letu. Pomoci při něm mohou i zájemci z řad veřejnosti. „Pokud znáte nějakou lokalitu modráska černoskvrnného, neváhejte a kontaktujte nás na e-mailu spitzer@muzeumvalassko.cz. Pomozte nám ho udržet v naší krajině, je to pro okolní přírodu a tedy i nás nesmírně důležitý živočich,“ vyzval Spitzer.

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Entomologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA