Věřili byste, že můžete v mikroskopu spatřit duchy? Pokud k fotografování použijete nejvýkonnější mikroskopy, fantazii se meze nekladou. Ostatně, přijďte se přesvědčit na výstavu "Galerie v mikroskopu", kterou připravilo Středisko mikroskopie a histologie Entomologického ústavu BC AV ČR.
Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.
Standardizovaný unikátní sběr bezobratlých z celých kusů lesa přes několik kontinentů ukázal, že různé skupiny býložravého a masožravého hmyzu jsou podobně limitovány zdroji, aniž by si významně vzájemně konkurovaly v prostoru korun jednotlivých stromů.
Letos již dvanáctým rokem dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po celé léto monitorují populační dynamiku dvou krkonošských vysokohorských okáčů – okáče rudopásného (Erebia euryale) a horského (E. epiphron). Dlouhodobé sledování má odhalit reakce vysokohorských motýlů na meziroční změny počasí i na globální oteplování.
Červencové číslo časopisu Nature Communications přináší výsledky unikátní kompilace 161 dlouhodobých časových řad pokrývajících 6,200 suchozemských a vodních druhů z 21 evropských zemí.
Pískovny se v člověkem ovlivněné krajině stávají oázami plnými života, ukazuje společný projekt vědců a ochránců přírody. Řada druhů dříve obývajících rybníky, tůně či mrtvá ramena řek začala druhotně osidlovat tůně v pískovnách. Můžeme tam tak najít nejen poměrně běžné druhy, ale i živočichy vzácné a ohrožené, kteří z krajiny rychle mizí. Aby z pískoven tyto druhy nevymizely, je potřeba čas od...
Symbiotické bakterie často upravují vlastnosti svých hmyzích hostitelů. Tuto otázku jsme otestovali pomocí modelového organismu mšice kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum) a její symbiotické bakterie rodu Spiroplasma.
Tři výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra ocenila Akademie věd ČR prestižním oceněním. Andrea Bednářová, Jan Klečka a Tomáš Korytář obdrželi v úterý 23. června 2020 v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Letos Prémii získalo celkem 22 mladých...
Článek v Biological Reviews vyzdvihuje význam mravenců a termitů pro ekosystémové procesy a shrnuje dostupnou literaturu popisující vzájemné vztahy mezi těmito dvěma skupinami hmyzu. Draví mravenci jsou patrně schopni významně regulovat populace termitů a tím pádem i ovlivnit rozklad rostlinné organické hmoty.
V komplexní studii publikované v časopise Heredity jsme dešifrovali původ a evoluci unikátního systému mnohočetných pohlavních chromozomů tří kryptických druhů bělásků rodu Leptidea.
