IDGF2 má podobný obecně homeostatický a ochranný účinek jako savčí sérové a chitinázové glykoproteiny, jež byly v nedávné době dány do souvislosti s patogenními procesy spojenými se záněty, přestavbami extracelulární tkáně, fibrózou a pevnými nádory.
Na exkurzi do Entomologického ústavu Biologického centra přišlo ve středu 140 dětí z několika mateřských a základních škol z Českých Budějovic.
Mimořádný úspěch v náročné grantové soutěži Evropské rady pro výzkum (ERC) zaznamenal David Doležel z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Jako jediný z České republiky získal grant ERC Consolidator, který je určen vynikajícím vědcům se zkušenostmi 7 až 12 let po dosažení PhD a s dosavadními vynikajícími výzkumnými výsledky.
Prestižní evropské stipendium pro vědce vracející se z dlouhodobého pobytu v zahraničí získala genetička Lenka Bittová, nyní působící v Laboratoři vývojové genetiky na Entomologickém ústavu Biologického centra. Vloni se vrátila po dvaceti letech z USA, kde pracovala jako vědkyně v oboru biochemie na několika prestižních univerzitách – University of Illinois, Stanford University, University of...
Kombinací behaviorálních a reverzně genetických přístupů se nám poprvé podařilo jednoznačně prokázat úlohu Cry v reakci na směrový vektor přirozeného GMP u dvou druhů hmyzu.
Jan Hrček je jedním ze čtyř českých vědců, kterým předseda Akademie věd ČR udělil v roce 2016 Fellowship J. E. Purkyně pro význačné perspektivní vědecké pracovníky. Cílem této podpory je získat pro pracoviště AV ČR vynikající tvůrčí vědce ze zahraničí, a to jak vědce českého původu pracující dlouhodobě v zahraničí, tak špičkové vědce zahraniční, zpravidla mladší 40 let.
Tropický ekolog a entomolog Vojtěch Novotný byl v sobotu 15.10. ve 20:05 hostem pořadu Hyde Park Civilizace na ČT24.
Kryo-konzervace embryí octomilky Drosophila melanogaster dosud nepřináší prakticky uspokojivé výsledky. Alternativní metoda dlouhodobého skladování kmenů octomilek, ačkoli velmi žádoucí, prozatím neexistuje.
Publikace v časopise Chromosoma podporuje hypotézu, že enormní dlouhověkost včelích královen je spjata s vysokou aktivitou telomerázy.
Druhová bohatost se mění s nadmořskou výškou, ale u každé skupiny rostlin či živočichů jiným způsobem. Nový model kombinující nároky organizmů na podmínky prostředí, měnící se s nadmořskou výškou a s omezeními fyzického prostoru k životu, vyplývajícími z toho, že hory jsou špičaté, dokáže pozoruhodně přesně předpovídat rozšíření druhů, jež pozorujeme v horské přírodě.
