Oblast Nové Guineje patří k druhově nejbohatším místům na světě. Nachází se severně od Austrálie a jihovýchodně od Asie a díky své topografické členitosti a geografické izolaci je na Nové Guineji obrovská rozmanitost života, z velké části endemická. Na ostrově žije nejméně 40 druhů drobných savců, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Drobní savci v této oblasti však nejsou intenzivně...
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová stáda velkých býložravců, aniž by jejich...
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z...
Několik institucí a spolků má připomínky k chystané výstavbě obří solární elektrárny u přírodní rezervace Hlubocké obory na Českobudějovicku. Podle závěru jihočeského krajského úřadu může mít stavba vliv na životní prostředí. Investor tak bude muset vypracovat podrobnou dokumentaci EIA. Obec Olešník, která by měla mít téměř 88 tisíc solárních panelů na svém katastru, stavbu od počátku odmítá.
Klimatická změna, eutrofizace a invaze druhů ohrožují biologickou rozmanitost a stabilitu vodních a suchozemských společenstev. Jejich význam pravděpodobně poroste s tím, jak měníme prostředí na Zemi. Většina regionů zažívá rychlé změny klimatu a rostoucí trend invazí druhů v reakci na globální změny. Mnoho nepůvodních druhů jako např. slunéčko asijské nebo invazní raci šířící se po celé...
Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se v nich objevily i...
Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou. Spolu s probíhající globální změnou klimatu k nim patří také úniky...
V žebříčku 2 % celosvětově nejcitovanějších vědeckých autorů, který každoročně vydává Elsevier podle analýzy Stanfordovy univerzity, je zařazeno 24 vědců z Biologického centra AV ČR. Data vycházejí z databáze Scopus a zahrnují všechny vědní obory.
Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených...
Česká verze mezinárodního technologického magazínu WIRED zařadila dva vědecké úspěchy Biologického centra AV ČR mezi nejzajímavější počiny české vědy roku 2023. Jedná se o vyluštění záhadného genetického kódu u nově objeveného prvoka a začínající výzkumný projekt, který řeší, jak se udržuje rozmanitost v přírodě.
