Rašeliniště představují reliktní ekosystémy ve vztahu k subarktickým biomům a žijí zde převážně izolované populace charakteristických chladnomilných druhů. Rašeliništní entomofauna má proto klíčový biogeografický a ekologický význam, její citlivost k ekologickým změnám z ní vytváří nesmírně cenný komplex bioindikátorů.
Ve spolupráci s laboratoří prof. Repperta se podařilo v očích monarchy identifikovat fotoreceptory specializované pro detekci polarizovaného světla v UV oblasti. Dále jsme objevili a charakterizovali molekulární nervovou dráhu, která propojuje cirkadiánní biologické hodiny se signální dráhou polarizovaného světla vstupujícího do mozku tohoto migrujícího motýla.
Vyšlá kniha je prvním dílem rozsáhlé publikace: Ilustrovaný katalog mšic Korejského poloostrova, která je výsledkem tříleté spolupráce české a korejské afidologie.
RNA interference (RNAi) je cestou, jak umlčet geny a tak prokázat jejich funkci i u ne-modelových organismů, kde chybí možnost cílené mutagenese. Problémem je vnesení interferující dvouvláknové RNA, která by spustila degradaci cílové mRNA, do buněk organismu. Tento problém jsme vyřešili použitím rekombinantního viru Sindbis.
Česká republika je díky své geologické a geomorfologické stavbě a poloze ve středu Evropy klíčovým územím ve výzkumu kamenitých sutí. Entomologický ústav se podílí na výzkumu mikroklimatu kamenitých sutí a jejich společenstev bezobratlých živočichů.
Koaktivátory zprostředkují vliv DNA-vazebných transkripčních faktorů na aktivitu RNA polymerasy. Ačkoli jsou koaktivátory pro řízení exprese genů důležité, jejich úlohy in vivo jsou zatím málo prozkoumané. Ukázali jsme, že evolučně konservovaný koaktivátor MBF1 kooperuje s bZIP transkripčním faktorem TDF (Tracheae defective) při diferenciaci tracheální a nervové soustavy.
Objevili jsme skupinu 6 proteinů u D. melanogaster podobných enzymu adenosin deamináze a nazvaných ADGF-A,-A2, -B,-C,-D,-E. Zjistili jsme, že se tyto proteiny účastní regulace buněčného dělení a pro tuto funkci potřebují svou enzymatickou aktivitu.
Naprostá většina vyšších organismů je diploidní, to znamená, že jejich buňky obsahují dvě sady chromosomů a tedy dvě sady molekul DNA. Pouze pohlavní buňky, gamety, jsou haploidní, a každá z nich při oplození přispívá novému organismu jednou sadou chromosomů. Toto zdvojení dědičné informace není samoúčelné, neboť poskytuje svému nositeli ochranu před projevem škodlivých změn (mutací), ať už...
Výzkum hmyzu nemůže pokročit bez genetických manipulací, které by přinesly kauzální důkazy o funkci genů. Proto provádíme stabilní genetickou transformaci zárodečné linie bource transposonem piggyBac.