Komentář v Science: Vstříc světu, který si cení hmyzu

Ilustrační foto (roháč obecný) pixabay.com.

Příčin je několik. Hmyz v mírném pásu je dlouhodobě decimován především intenzifikací zemědělství spojenou s nadměrným užíváním pesticidů a souvisejícími změnami v krajině. Populace hmyzu jsou rovněž ohrožovány změnou klimatu, zvláště extrémními výkyvy počasí. Nepříznivé změny prostředí se přitom často dříve projeví na výskytu hmyzu než např. na výskytu obratlovců, jelikož hmyz je často specializovaný, vázaný na výskyt konkrétního stanoviště či živné rostliny.

Autoři zmiňované souhrnné studie Toward a world that values insects  shrnují nejnovější poznatky na tomto poli a nastiňují možná řešení. Zároveň upozorňují na závažnost problému, jelikož hmyz představuje pro lidstvo nepostradatelnou součást přírody. Jasný ekonomický význam mají opylovači, ale i další skupiny hmyzu zastávají nezastupitelnou roli pro stabilitu prostředí, ve kterém žijeme.

Pokud bude současný trend pokračovat, dostane se lidstvo brzy do velkých problémů. Podle autorů ale nic není ztraceno, probíhající úbytek hmyzu lze pravděpodobně ještě zastavit, pokud urychleně změníme chování související s využíváním přírodních zdrojů.

Výzkum hmyzu

Autoři rovněž upozorňují na nutnost věnovat zvýšenou pozornost výzkumu hmyzu. Vzhledem k ohromné druhové bohatosti jsou naše znalosti o životě mnoha druhů prakticky nulové, nemluvě o množství druhů vědě dosud neznámých. Zdroje financování nemnoha vědeckých institucí zabývajících se hmyzem na tento úkol nemohou stačit.

Většina informací o úbytku hmyzu navíc pochází z oblastí mírného pásu, kde má výzkum hmyzu dlouhou tradici a jsou k dispozici dlouhodobá data o jeho výskytu. V globálním měřítku nicméně většina hmyzích druhů obývá tropické oblasti, odkud je informací podstatně méně. Je proto potřeba zintenzivnit spolupráci s rozvojovými zeměmi při výzkumu jejich hmyzí fauny.Určité možnosti nabízejí nové technologie spolu se zapojením široké veřejnosti, například do programů typu monitoringu motýlů.

Jak lze situaci zvrátit?

Podle autorů je nezbytné naplňovat mezinárodní dohody o omezování lidských vlivů na klima, na což by měli dbát političtí zástupci zemí. Každý jedinec však může přispět svou troškou, například udržováním zahrad tak, aby se staly příznivým prostředím pro hmyz, např. vysazováním původních druhů rostlin, či kupováním produktů k přírodě šetrného zemědělství. Rovněž je zapotřebí lepší management chráněných oblastí založený na poznatcích současné vědy. Nezbytné je také vzdělávání veřejnosti pomocí různých edukačních programů či přímo její zapojení do výzkumných aktivit pro zvýšení zájmu o tuto problematiku.

Více v článku:

Basset Y., Lamarre G. (2019) Toward a world that values insects. Science Vol. 364, Issue 6447, pp. 1230-1231
DOI: 10.1126/science.aaw7071