Datum: 02.10.2020

Vytvářejte stinná místa k ochraně motýlů před klimatickou změnou, navrhují vědci

Jak se vypořádávají motýli s vysokou teplotou? Vědci při studiu 29 druhů motýlů v Británii odhalili, že ve schopnosti udržovat vhodnou tělesnou teplotu jsou u různých druhů významné rozdíly. Motýlům, kteří se nejvíce spoléhají na vyhledání stinného místa, aby se ochladili, nejvíce hrozí úbytek populace. Výsledky studie naznačují, jaký dopad by změna klimatu mohla mít na společenstva motýlů, a navrhují strategie na jejich ochranu. Studie byla zveřejněna v časopise Journal of Animal Ecology. Na výzkumu se podílel i Tom Fayle z Biologického centra Akademie věd ČR.

Ukázalo se, že větší a světlejší motýli, jako je např. bělásek zelný (Pieris brassicae) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), se nejlépe dokáží vyrovnat s výkyvy teploty. Naklánějí svá velká reflexní křídla podle slunce a použijí je buď k nasměrování slunečního tepla pryč, nebo naopak na svá těla. Tyto druhy mají buď stabilní nebo rostoucí populace.

Barevnější větší druhy, jako je babočka paví oko (Aglais io) a babočka admirál (Vanessa atalanta), mají už větší potíže s regulováním své tělesné teploty, ale i tak jsou na tom lépe než jejich menší příbuzní, jako je např. okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus).

Studie zjistila, že některé druhy motýlů se při regulování své tělesné teploty spoléhají na nalezení vhodného místa v krajině, kde panuje určitá teplota, tzv. „mikroklima“. Teploty vzduchu se zde mění jen v malém měřítku, například stinné místo je chladnější než pole na plném slunci. Tito „tepelní specialisté“, včetně modráska tmavohnědého (Aricia agestis) a ohniváčka černokřídlého (Lycaena phlaeas), utrpěli za posledních 40 let větší pokles populace.

Měření teploty motýla. Foto: Eleanor Bladon

Všichni motýli jsou ektotermní, tzn. nemohou si vytvářet vlastní tělesné teplo. Kvůli ztrátě stanovišť, kdy z krajiny zmizela pestrá mozaika mikroklimatů, jež motýli potřebují k přežití, se populace většiny druhů motýlů zmenšují.  Navíc tento problém zhoršuje změna klimatu, která způsobuje extrémnější povětrnostní jevy a větší výkyvy teplot. 

„Musíme vytvářet rozmanitější krajinu, abychom pomohli zachovat co nejvíce druhů našich motýlů. Dokonce i na zahradním trávníku můžeme ponechat neposekané ostrůvky, které poskytnou motýlům chládek a stín. V přírodních rezervacích mohou být některé plochy spásány nebo sečeny a jiné ponechány. Musíme také chránit prvky, které rozbíjejí monotónnost zemědělské krajiny, jako jsou živé ploty, remízky a lesy,“ říká hlavní autor studie Andrew Bladon z katedry zoologie Cambridgeské University. Krajina s rozmanitými výškami a krajinnými prvky nabízí větší rozmezí teplot než plochá, monotónní území, což platí na škále kilometrů i centimetrů: od kopců až po květinové ostrůvky.

Při výzkumu tým vědců chytil téměř 4 000 divokých motýlů do ručních sítí a každému z nich měřil teplotu pomocí jemné sondy. Zároveň se měřila teplota okolního vzduchu a u motýlů, kteří seděli na rostlině, i teplota na rostlině. Celkem vědci zaznamenali 29 různých druhů motýlů. Studie byla prováděna na loukách v britském Bedfordshire.

"Když plánujeme ochranná opatření, bude důležité porozumět nejen požadavkům stanovišť různých druhů motýlů, ale také jejich teplotním požadavkům," uvedl Ed Turner, vedoucí studie z Univerzitního zoologického muzea (University Museum of Zoology) v Cambridge.

 

Publikace

Bladon, A.J. et al: ‘How butterflies keep their cool: physical and ecological traits influence thermoregulatory ability and population trends.’ Journal of Animal Ecology, 24 Sept 2020. DOI: 10.1111/1365-2656.13319

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Entomologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA