Datum: 06.10.2021

Motýli středoevropských stepí jsou ohroženi ztrátou biotopu, ne klimatickou změnou

Ve článku publikovaném ve vědeckém časopise Insect Systematics and Diversity jsme zkoumali tři druhy motýlů osidlující suché trávníky. Zaměřili jsme se na nedávnou historii všech jejich středoevropských populací, shromáždili jsme pozorování z terénu o biotopových nárocích, poznámky z chovu a reintrodukčních programů a prozkoumali jsme jejich biogeografickou historii pomocí genetických informací a klimatického modelování.

Obr.: A - Raná (České středohoří), biotop druhu C. briseis, a donedávna také P. damon. foto Pavel Skala, B - modrásek komonicový (Polyommatus dorylas), foto Oliver Böck, C - okáč skalní (Chazara briseis), foto Pavel Skala.

Extrémně druhově bohaté suché trávníky ve střední Evropě představují nejzápadnější enklávy kontinuálně rozšířeného eurasijského stepního biomu. Tyto středoevropské fragmenty byly dlouho považovány za polopřírodní biotopy, tzv. sekundární trávníky, vytvořené lidmi odlesněním krajiny a udržované pastvou a zemědělstvím. V současnosti se ale ukazuje, že by tyto biotopy mohly přežívat nepřetržitě během více glaciálních cyklů, mít kontinuitu s glaciálními ekosystémy, a přežívat dokonce fáze maximální holocenní expanze lesa, a to díky zbylým divokým spásačům a ohni. Teplomilné druhy, které se dnes také vyskytují na suchých trávnících, pravděpodobně přišly ze Středomoří během holocénu.

Ve článku publikovaném ve vědeckém časopise Insect Systematics and Diversity jsme zkoumali tři druhy motýlů osidlující tyto stepní fragmenty. Všechny tři druhy ve střední Evropě v nedávné době drasticky ubyly, přestože jejich celkové areály zůstávají velké. Zaměřili jsme se na nedávnou historii všech jejich středoevropských populací, shromáždili jsme pozorování z terénu o biotopových nárocích, poznámky z chovu a reintrodukčních programů a prozkoumali jsme jejich biogeografickou historii pomocí genetických informací a klimatického modelování.

Okáč skalní (Chazara briseis) stále přežívá na několika málo místech v České republice, Maďarsku, Německu a Rakousku, ale vyhynul v Polsku a na Slovensku. Z modelů a genetických dat vyplývá, že tento druh mohl být v Eurasii široce rozšířen během dob ledových i meziledových. Modrásek ligrusový (Polyommatus damon) stále přežívá ve vyšších nadmořských výškách v Alpách, ale jeho nížinné populace se drasticky zmenšily. Ačkoliv je známo několik současných lokalit z Německa a Rakouska, druh vyhynul v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a v současnosti pravděpodobně bohužel také v České republice. Modrásek ligrusový, ač stepní druh, připomíná chladnomilné (horské) druhy – je adaptován spíše na glaciální klima, v interglaciálu je jeho klimatická nika fragmentovaná. Modrásek komonicový (Polyommatus dorylas) je přítomen na několika málo místech ve střední Evropě, u nás téměř vyhynul. Tento druh upřednostňuje oceánické klima a pravděpodobně se do střední Evropy rozšířil z jihu v holocénu.

V minulosti byly všechny tři druhy pravděpodobně závislé na otevřených biotopech udržovaných velkými býložravci, protože všechny tři potřebují narušená místa s výskytem svých živných rostlin. Tyto tři druhy motýlů přežily drsné kolísání klimatu během čtvrtohor, ale skoro podlehly současné změně biotopů způsobené člověkem. Záchranné programy pro tyto tři druhy se zaměřují na správný management lokalit, zároveň zahrnují záchranný chov, reintrodukce a takzvané asistované kolonizace, které snad v důsledku povedou k záchraně aspoň některých metapopulací – držme motýlům palce.

Sucháčková Bartoňová A., Konvička M., Marešová J., Bláhová D., Číp D., Skala P., Andres M., Hula V., Dolek M., Geyer A., Böck O., Kadlec T., Faltýnek Fric Z. (2021) Extremely endangered butterflies of scattered Central European dry grasslands under current habitat alteration. Insect Systematics and Diversity 5: article number: 6.   DOI: 10.1093/isd/ixab017

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Entomologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA