Laboratoř molekulární chronobiologie
Zaměření
Cirkadiánní biologické hodiny se nacházejí u téměř všech živých organismů a jejich základní vlastnosti jsou vysoce konzervovány u obratlovců i bezobratlých. Moucha octomilka, Drosophila melanogaster, sloužila jako hlavní modelový druh hmyzu pro molekulární analýzu cirkadiánních rytmů. Jelikož funkční vlastnosti cirkadiánních biologických hodin jsou identické u všech mnohobuněčných organismů, předpokládalo se, že i molekulární mechanismus vytvářející cirkadiánní hodiny bude také vysoce konzervován. My jsme však překvapivě nalezli zcela zásadní rozdíly v molekulárních regulacích cirkadiánních časovacích systémů i mezi jednotlivými druhy hmyzu. Dlouhodobým cílem naší laboratoře je získat podklady pro lepší porozumění buněčných a molekulárních mechanismů, které se podílejí na vytváření cirkadiánní rytmicity.
Pracovníci
Vedoucí
Vědečtí pracovníci
Technický personál
Doktorandi
Studenti
Absolventi PhD.
- Radka Závodská (2002)
- Hana Sehadová (2002)
- Zdeňka Syrová (2003)
- David Doležel (2004)
- Jan Stehlík (2008)
Řešené výzkumné projekty
Fotoperiodické hodiny hmyzu
[P.I. David Dolezel]
Reference:
Dolezel D., Zdechovanova L., Sauman I., Hodkova M. (2008) Endocrine-dependent expression of circadian clock genes in insects. Cell. Mol. Life Sci. 65: 964-969. (pdf)
Košťál V., Tollarová M., Doležel D. (2008) Dynamism in physiology and gene transcription during reproductive diapause in a heteropteran bug, Pyrrhocoris apterus. J. Insect Physiol. 54: 77-88.
Dolezel D., Sauman I., Kostal V., Hodkova M. (2007) Photoperiodic and food signals control expression pattern of the clock gene, period, in the linden bug, Pyrrhocoris apterus. J. Biol. Rhythms 22: 335-342. (pdf)
Analýza promotoru genu timeless u mouchy Chymomyza costata
[P.I. David Dolezel]
Reference:
Alena Kobelková, Adam Bajgar, David Dolezel (in press) Functional molecular analysis of a circadian clock gene timeless promoter from the drosophilid fly Chymomyza costata J. Biol. Rhythms
